Stánek: Die vorliegende �bersetzung ber�cksichtigt die �nderung(en) des Gesetzes durch Artikel 1 des Gesetzes vom 12. Juli 2021 (BGBl. I S. 3108).
Informace o verzi: Anglický překlad zahrnuje změnu(y) zákona podle článku 1 zákona ze dne 12. července 2021 (Federal Law Gazette I, str. 3108).
Zur Nutzung dieser �bersetzung lesen Sie bitte den Hinweis unter «Překlady».
Podmínky, jimiž se řídí použití tohoto překladu, naleznete v informacích uvedených v části „Překlady“.
Zákon o silničním provozu
Úplná citace:��Zákon o silničním provozu pozměněný zveřejněním ze dne 5. března 2003 (Federal Law Gazette I, str. 310, 919), naposledy pozměněný článkem 1 zákona ze dne 12. července 2021 (Federal Law Gazette I, str. 3108 )
Oddíl 7
Odpovědnost držitele vozidla (Fahrzeughalter), neoprávněné použití vozidla
(1) Dojde-li při provozu motorového vozidla k usmrcení osoby, k poranění těla nebo zdraví osoby nebo k poškození věci, je držitel vozidla povinen nahradit poškozenému náhradu takto vzniklé škody. poškození.
(2) Tato odpovědnost k náhradě škody je vyloučena, pokud byla nehoda způsobena vyšší mocí.
(3) Použije-li kdo motorové vozidlo bez vědomí a svolení držitele vozidla, je povinen nahradit škodu místo držitele vozidla; bylo-li navíc použití motorového vozidla možné vinou držitele vozidla, je držitel motorového vozidla povinen nahradit škodu. Věta první se nepoužije, je-li uživatel vozidla zaměstnán u držitele k provozu motorového vozidla nebo pokud mu bylo motorové vozidlo dáno k dispozici držitelem.
Ustanovení § 7 se nepoužije
1.��pokud nehodu způsobilo motorové vozidlo, které nemůže jet po rovině rychlostí vyšší než 20 kilometrů za hodinu, nejde-li o motorové vozidlo s funkcí autonomního řízení ve smyslu § 1d odst. a (1) během autonomního provozu,
2.��pokud byl poškozený činný při provozu motorového vozidla popř
3.��dojde-li ke škodě na věci, která byla přepravována motorovým vozidlem, pokud věc neměla na sobě nebo u sebe přepravovaná osoba.
Oddíl 8a
Přeprava cestujících za úplatu, zákaz vyloučení odpovědnosti
V případě komerční přepravy cestujících za úplatu nelze vyloučit nebo omezit odpovědnost držitele uhradit škody podle článku 7, pokud jsou cestující zabiti nebo zraněni. Komerční charakter přepravy osob nevylučuje skutečnost, že přepravu provozuje korporace nebo instituce veřejného práva.
Oddíl 9
Příspěvková nedbalost
Pokud ke vzniku škody přispěje zavinění na straně poškozeného, použije se ustanovení § 254 německého občanského zákoníku (B�rgerliches Gesetzbuch) platí s tím, že v případě škody na věci se zavinění toho, kdo má věc fakticky pod kontrolou, rovná zavinění poškozeného.
Oddíl 10
Rozsah odpovědnosti za náhradu škody v případě smrti
(1) V případě smrti se odškodnění provádí náhradou nákladů na pokus o uzdravení a nákladů vzniklých majetkovou újmou, která zemřelému vznikla v důsledku zastavení nebo snížení jeho výdělku. kapacity nebo z toho vyplývající zvýšení jeho potřeb po dobu trvání nemoci. Strana, která je povinna k náhradě škody, dále uhradí náklady pohřbu té straně, která je odpovědná za úhradu těchto nákladů.
(2) Udržoval-li zesnulý v době úrazu s třetí osobou vztah, na jehož základě byla nebo mohla převzít zákonnou povinnost tuto třetí osobu podporovat, a byla-li třetí osoba zbavena o právu na výživné v důsledku smrti, má strana, která je povinna nahradit škodu, odškodnit třetí osobu, přičemž zaručí výživné v rozsahu, v jakém by byla zesnulá osoba odpovědná po dobu jejího života, kterou by pravděpodobně měla. měl. Odpovědnost k náhradě škody nastává také tehdy, pokud byla třetí osoba v době zranění počata, ale ještě se nenarodila.
(3) Osoba povinná k náhradě škody je povinna poskytnout pozůstalému, který byl v době zranění ve zvlášť blízkém osobním vztahu se zemřelým, přiměřené finanční odškodnění za citové strádání způsobené pozůstalému. O zvlášť blízký osobní vztah se jedná, pokud byl pozůstalým manželem, životním partnerem, rodičem nebo dítětem zesnulého.
Oddíl 11
Rozsah odpovědnosti za náhradu škody v případě ublížení na zdraví
V případě tělesného poškození nebo poškození zdraví se odškodní náhradou nákladů na léčení, jakož i nákladů vzniklých v důsledku majetkové újmy, kterou poškozený utrpěl v důsledku dočasného nebo trvalé pozastavení nebo snížení jeho nebo její výdělečné schopnosti nebo výsledné zvýšení jeho potřeb. Přiměřenou finanční náhradu lze požadovat i v případě, že škoda není peněžité povahy.
Oddíl 12
Maximální výše odškodnění
(1) Odpovídá ten, kdo je povinen nahradit škodu
1.��pouze do maximální celkové částky pěti milionů EUR v případě smrti nebo zranění jedné nebo několika osob v důsledku stejné události; pouze do maximální celkové výše deseti milionů eur v případě škody způsobené použitím vysoce nebo plně automatizované funkce řízení podle oddílu 1a nebo během provozu funkce autonomního řízení podle oddílu 1e ; v případě komerční přepravy cestujících za úplatu se povinnost držitele přepravujícího motorového vozidla uhradit škody zvyšuje, pokud bylo zabito nebo zraněno více než osm cestujících, o 600,000 XNUMX EUR za každého dalšího cestujícího, který byl zabit nebo zraněn;
2.��pouze do maximální celkové částky jednoho milionu eur v případě škody na majetku, a to i v případě, že stejnou událostí bylo poškozeno několik položek majetku; v případě škody způsobené použitím vysoce nebo plně automatizované funkce řízení podle § 1a nebo při provozu funkce autonomního řízení podle § 1e, pouze do maximální celkové výše dvou milionů eur.
Maximální částky uvedené ve větě 1 č. 1 se rovněž vztahují na kapitálovou hodnotu renty, která má být vyplacena jako náhrada škody.
(2) Přesáhne-li souhrnné odškodnění, které má být vyplaceno několika poškozeným z důvodu téže události, maximální částky uvedené v odstavci 1, snižuje se jednotlivá odškodnění poměrně k uvedené maximální celkové výši.
Oddíl 12a
Maximální množství v případě přepravy nebezpečných věcí
(1) V případě přepravy nebezpečných věcí je odpovědná strana odpovědná za náhradu škody
1.��v případě smrti nebo zranění jedné nebo několika osob stejnou událostí pouze do celkové výše deseti milionů eur,
2.��v případě škody na nemovitém majetku, i když je stejnou událostí poškozeno více věcí, pouze do celkové výše deseti milionů eur,
pokud je škoda způsobena vlastnostmi vyplývajícími z nebezpečné povahy přepravovaného zboží. Ve všech ostatních ohledech zůstává § 12 (1) nedotčen.
(2) Nebezpečnými věcmi ve smyslu tohoto zákona jsou látky a předměty, jejichž silniční přeprava je zakázána nebo povolena pouze za určitých podmínek předepsaných v přílohách A a B Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, uzavřené dne Ženevě dne 30. září 1957 (ADR) (Federal Law Gazette 1969 II str. 1489), ve znění pozdějších předpisů.
(3) Pododdíl 1 se nevztahuje na přepravu nebezpečných věcí osvobozenou od daně nebo přepravu omezených množství pod limity uvedené v oddíle 1.1.3.6. smlouvy uvedené v odstavci (2).
(4) Pododdíl 1 se nepoužije, pokud ke škodě došlo během přepravy v závodě, ve kterém se nebezpečné věci vyrábějí, upravují, zpracovávají, skladují, používají nebo ničí, pokud přeprava probíhá v uzavřených prostorách.
(5) Ustanovení § 12 odst. 2 platí obdobně.
Oddíl 12b
Neuplatnění maximálních částek
§ 12 a 12a se nepoužijí, dojde-li ke škodě při provozu obrněného pásového vozidla.
Oddíl 13
Náhrada ve formě renty
(1) Náhrada z důvodu přerušení nebo snížení výdělečné schopnosti a z důvodu zvýšené potřeby poškozeného, jakož i náhrada, která má být poskytnuta třetí osobě podle § 10 odst. 2, se vyplácí. v budoucnu formou anuity.
(2) Ustanovení § 843 odst. 2 až 4 německého občanského zákoníku platí obdobně.
(3) Nebyl-li požadavek na složení jistoty uložen v době, kdy byla povinná strana shledána povinnou k výplatě renty, může osoba oprávněná k náhradě přesto požadovat složení jistoty, jestliže majetkové poměry povinného značně zhoršila; za stejných okolností může požadovat zvýšení jistoty stanovené v rozsudku.
Ustanovení o promlčení německého občanského zákoníku, která se vztahují na delikty, platí pro promlčení odpovídajícím způsobem.
Oddíl 15
Propadnutí pohledávek
Osoba oprávněná k náhradě škody ztratí práva, která jí náleží podle ustanovení tohoto zákona, pokud do dvou měsíců ode dne, kdy se o škodě dozvěděla, neoznámí osobě povinné k náhradě škody a totožnost osoby odpovědné za náhradu škody. Ke ztrátě práv nedojde, není-li oznámení učiněno pro okolnost, za kterou osoba oprávněná k náhradě škody neodpovídá, nebo se osoba povinná k náhradě škody ve stanovené lhůtě o úrazu dozvěděla jiným způsobem.
Oddíl 16
Jiné zákony
Spolková ustanovení, podle kterých držitel vozidla odpovídá za škodu způsobenou vozidlem ve větším rozsahu než podle ustanovení tohoto zákona nebo podle nichž odpovídá jiná osoba, zůstávají nedotčena.
Oddíl 17
Škody způsobené řadou motorových vozidel
(1) Je-li škoda způsobena větším počtem motorových vozidel a zúčastnění držitelé vozidel jsou ze zákona povinni nahradit škodu třetí osobě, závisí povinnost k náhradě škody a rozsah náhrady na okolnosti ve vzájemném vztahu držitelů vozidel, zejména o tom, v jakém rozsahu byla škoda způsobena zejména tou či onou stranou.
(2) Vznikne-li škoda některému ze zúčastněných držitelů vozidla, platí odstavec 1 i pro vzájemnou odpovědnost držitelů vozidla.
(3) Povinnost k náhradě škody podle odstavců 1 a 2 je vyloučena, je-li nehoda způsobena neodvratitelnou událostí, která není způsobena ani závadou ve stavu motorového vozidla, ani poruchou jeho vybavení. Událost se považuje za nevyhnutelnou pouze tehdy, pokud držitel i řidič motorového vozidla dodrželi veškerou náležitou péči podle okolností případu. Výluka se vztahuje i na povinnost k náhradě škody vlastníkovi motorového vozidla, který není držitelem vozidla.
(4) Je-li škoda způsobena motorovým vozidlem a zvířetem nebo motorovým vozidlem a vlakem, použijí se ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.
Oddíl 18
Rozsah odpovědnosti řidiče vozidla k náhradě škody
(1) V případech uvedených v § 7 odst. 1 je řidič motorového vozidla povinen nahradit škodu také podle ustanovení § 8 až 15. Povinnost k náhradě škody je vyloučena, byla-li škoda způsobena není způsobeno chybou na straně řidiče.
(2) Ustanovení § 16 platí obdobně.
(3) Je-li v případech uvedených v § 17 povinen nahradit škodu i řidič motorového vozidla, platí pro tuto odpovědnost v jeho vztahu k držitelům vozidla a řidičům obdobně ustanovení § 17. ostatních zúčastněných motorových vozidel, majiteli zvířat nebo železniční společnosti.
Oddíl 19
Odpovědnost držitele vozidla v případě nehod s přívěsem a jízdní soupravou
(1) Dojde-li při provozu přívěsu určeného k tažení motorovým vozidlem (hnacím vozidlem) k usmrcení osoby, k poranění těla nebo zdraví osoby nebo k poškození věci, je držitel přívěsu povinen povinen nahradit poškozenému vzniklou škodu. Ustanovení o odpovědnosti držitele motorového vozidla podle § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 2 písm. 3 a 8 a § 16a až 1 platí obdobně. Věty 2 a 20 se nepoužijí, pokud nehodu způsobil přívěs připojený k motorovému vozidlu v době nehody, který nemůže jet po rovině rychlostí vyšší než 1 kilometrů v hodině, nejde-li o motorové vozidlo. s funkcí autonomního řízení ve smyslu oddílu 1d (2) a (XNUMX) během autonomních operací.
(2) Způsobí-li škodu jiné osobě hnací vozidlo s přípojným vozidlem (jízdním vozidlem), odpovídá držitel každého z těchto vozidel druhému jako solidární dlužníci za provozní riziko celé soupravy. Odpovědnost držitele odpovědného za náhradu škody jako solidárního dlužníka je omezena maximálními částkami uvedenými v oddílech 12 a 12a.
(3) Způsobí-li škodu přívěs a jiné motorové vozidlo a zúčastnění držitelé vozidla jsou ze zákona povinni nahradit škodu třetí osobě nebo vznikla-li škoda některému ze zúčastněných držitelů vozidla, § 17 Na odpovědnost k náhradě škody ve vztahu držitelů hnacího vozidla a přípojného vozidla k držiteli jiného motorového vozidla zúčastněného na nehodě platí odstavce 1 až 3 obdobně.
(4) Je-li v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 povinen nahradit škodu držitel hnacího vozidla nebo přípojného vozidla, může se domáhat úpravy záloh po držiteli druhého. vozidlo připojené ke jízdní soupravě v souladu s § 426 německého občanského zákoníku. Ve vztahu těchto držitelů k sobě navzájem ručí pouze držitel hnacího vozidla. Věta 2 neplatí, pokud přívěs představoval větší nebezpečí než samotné hnací vozidlo; povinnost upravit zálohy v takovém případě závisí na rozsahu, v jakém byla škoda způsobena především hnacím vozidlem nebo přípojným vozidlem. Pouhé tažení přívěsu zpravidla nepředstavuje vyšší riziko. Náhrada škody, kterou mají provést držitelé hnacího vozidla a přípojného vozidla, se řídí obecnými ustanoveními zákona v jejich vzájemném vztahu.
(5) Odstavce 3 a 4 se použijí obdobně, pokud je škoda způsobena jízdní soupravou a zvířetem nebo soupravou a vlakem.
(6) Způsobí-li škodu třetí osobě nebo zúčastněnému držiteli motorového vozidla přívěs, který nebyl v době nehody připojen k hnacímu vozidlu, nebo vznikla-li škoda na takovém přívěsu, postupuje se podle § 17 obdobně.
Oddíl 19a
Povinnost řidiče přívěsu a jízdní soupravy k náhradě škody
(1) Řidič jízdní soupravy odpovídá stejně jako řidič motorového vozidla. § 18 odst. 1 a 2 platí obdobně.
(2) Je-li v případech uvedených v § 19 odst. 3 a 5 povinen nahradit škodu i řidič jízdní soupravy, použije se na jeho vztah k držitelům a řidičům přiměřeně § 17. ostatní zúčastněná motorová vozidla, vlastník zvířete nebo železniční společnost. Je-li řidič jízdní soupravy v případech uvedených v § 19 odst. 2, 3 a 5 povinen nahradit škodu, může od držitelů hnacích vozidel požadovat úpravu záloh. a přívěs podle paragrafu 426 německého občanského zákoníku. Náhrada škody, kterou má provést řidič jízdní soupravy, vychází z obecných ustanovení zákona ve vztahu k držitelům hnacího vozidla a přípojného vozidla.
(3) V případě podle § 19 odst. 6 odpovídá řidič přípojného vozidla stejně jako řidič motorového vozidla.
Oddíl 20
Územní příslušnost
K žalobám podaných na základě tohoto zákona je příslušný i soud, v jehož obvodu ke škodné události došlo.
- zum Seitenanfang
- Kontakt
- Ochrana osobních údajů
- Barrierfreiheitserkl�příčka
- Formulář zpětné vazby
- Druckansicht
