Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009, obsahuje kapitolu o energetické politice Evropské unie. V té době to představovalo významné prvenství od Římské smlouvy, která v roce 1958 vytvořila Evropské hospodářské společenství, přestože spolupráce v oblasti energetiky byla jedním ze základních kamenů Evropské unie od založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). byla založena 23. července 1951.
Cílem energetické politiky Evropské unie je podporovat udržitelnou, bezpečnou a cenově dostupnou energii, a to:
- Zajištění efektivního fungování energetického trhu;
- Zajištění bezpečnosti dodávek energie v Evropské unii;
- Podpora energetické účinnosti a úspor energie, jakož i rozvoje nových a obnovitelných zdrojů energie;
- Podpora propojení energetických sítí s cílem zajistit solidaritu mezi členskými státy.
Vnitřní trh s energií
Třetí energetický balíček roku 3
2009. energetický balíček zveřejněný v srpnu 3 si klade za cíl posílit integraci vnitřních trhů s elektřinou a plynem a stimulovat hospodářskou soutěž ve prospěch spotřebitelů. Zaváděno od 3. března prostřednictvím dvou směrnic a tří nařízení a přineslo několik nových změn:
- V členských státech posílila nezávislost provozovatelů přenosových soustav, kteří jsou nyní povinni získat certifikaci od vnitrostátních regulačních orgánů. Rovněž zlepšila úroveň harmonizace mezi orgány a zároveň zvýšila jejich nezávislost a předala jim větší pravomoci:
- Na evropské úrovni vytvořila Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Provozovatelé přenosových soustav jsou nyní navíc sdruženi v celoevropských organizacích, jmenovitě ENTSO (European Network of Transmission System Operators) pro elektřinu (ENTSO-E) a plyn (ENTSO-G).
Prostudujte si texty 3. energetického balíčku
- Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou ao zrušení směrnice 2003/54/ES (směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009)
- Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem ao zrušení směrnice 2003/55/ES (směrnice 2009/73/ES ze dne 13. července 2009)
- Nařízení o zřízení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů Nařízení (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009
- Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou ao zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (nařízení (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009)
- Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám ao zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (nařízení (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009)
Čtvrtý energetický balíček k provedení Pařížské dohody z roku 4
V listopadu 2016 Evropská komise v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“, známého také jako 4. energetický balíček, nastínila ambiciózní soubor reforem. Tento rozsáhlý balíček (který má více než 2015 5,000 stran) je součástí energetické unie vytvořené v únoru XNUMX a má za cíl:
- Na prvním místě je energetická účinnost;
- Dosáhnout celosvětového vedoucího postavení v oblasti obnovitelných energií;
- Poskytněte spotřebitelům férovou nabídku.
Čtvrtý balíček, který má Evropě umožnit splnit její cíle v oblasti energetiky a klimatu, zahrnuje osm různých legislativních návrhů týkajících se správy Energetické unie, designu trhu s elektřinou, pravidel pro ACER a zabezpečení dodávek.
CRE vítá ambiciózní cíle 4. balíčku a podporuje navrhované reformy tržního designu a provozu sítě s cílem přizpůsobit se výrobě z obnovitelných zdrojů, která je variabilnější, distribuovanější a vyžaduje větší flexibilitu. V červnu 2017 CRE zveřejnila 13 podrobných informačních listů, v nichž navrhuje určité změny návrhu legislativy, zejména s cílem zajistit lepší fungování ACER, zavést možnost zahájení odlišných výběrových řízení na různé obnovitelné zdroje energie, podporovat vhodné využití příjmů souvisejících s přetížením, a potvrdit zásadu subsidiarity pro studium kapacitní přiměřenosti a definici tarifů za používání sítě.
Přečtěte si oficiální stanovisko CRE k balíčku „Čistá energie“.
Balíček „Čistá energie“: texty
„Balík čisté energie pro všechny Evropany“
Cílená novelizace směrnice o plynu
Dne 8. listopadu 2017 navrhla Evropská komise cílenou změnu směrnice z roku 2009. Cílem aktualizace je rozšířit uplatňování základních principů energetické legislativy EU (přístup třetích stran, regulace sazeb, oddělení vlastnictví a transparentnost) na všechny plynovody do a ze třetích zemí až po hranici jurisdikce EU.
Text je v současné době předložen Evropskému parlamentu a Radě.
Viz soubor procedury pro tento text.
Infrastruktury: projekty společného zájmu
Pokyny pro implementaci priorit evropské politiky v oblasti energetické infrastruktury byly stanoveny nařízením (ES) č. 347/2013, zveřejněným v dubnu 2013. Tento text nastiňuje podmínky pro výběr „projektů společného zájmu“ potřebných k realizaci strategických trans- evropské infrastruktury. Pro usnadnění rozvoje projektů přeshraniční infrastruktury zavádí nová pravidla pro alokaci nákladů a rizik a má za cíl urychlit postupy pro udělování povolení.
Dne 14. října 2013 zveřejnila Evropská komise svůj první seznam projektů společného zájmu (PCI), který obsahuje 248 infrastrukturních projektů, včetně 132 pro elektřinu a 107 pro plyn. Vybrané projekty těží z:
- Výhody podle evropského nařízení o transevropských energetických infrastrukturách, které poskytují PCI zjednodušený postup pro získání správních povolení, který nesmí přesáhnout tři a půl roku;
- Atraktivní finanční rámec. Regulační orgány mohou rovněž rozhodnout o pobídkových opatřeních pro projekty společného zájmu, které zahrnují vyšší rizika než jiné srovnatelné projekty. Kromě toho může každý sponzor projektu požádat o přeshraniční rozdělení nákladů mezi členské státy, které mají z projektu prospěch. A konečně, pokud není zaručena finanční životaschopnost projektu navzdory jeho pozitivnímu regionálnímu dopadu, bude způsobilý pro evropské granty.
Národní energetické regulační orgány a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) se aktivně podílejí na provádění těchto pokynů.
Nový seznam projektů společného zájmu navržený Komisí EU v roce 2017 obsahuje 173 projektů, z toho 110 pro elektřinu a inteligentní sítě, 53 pro plyn a 6 pro ropu. Seznam poprvé obsahuje čtyři projekty přeshraniční přepravy CO2.
Viz seznam projektů společného zájmu navržených Komisí
Zabezpečení dodávek
Povinnosti členských států, pokud jde o předvídání a řízení krizí dodávek plynu, jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010, které obsahuje opatření k zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Tato opatření zrušila směrnici Evropské rady 2004/67/ES.
Nový návrh nařízení, kterým se mění text z roku 2010, byl součástí souboru opatření pro udržitelnou energetickou bezpečnost, který předložila Evropská komise v únoru 2016. S revizí právních předpisů o mezivládních dohodách (přijatých v březnu 2017) má tento soubor opatření posílit transparentnost trhu s plynem a učinit EU odolnější vůči přerušení dodávek plynu.
Cíle z hlediska bezpečnosti dodávek a investic do elektrické infrastruktury jsou stanoveny ve směrnici 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006.
Energetika-klima: odvětvová legislativa v jednání
V roce 2009 se Evropská unie zavázala dosáhnout svých cílů 3×20 do roku 2020:
- zvýšení podílu primární spotřeby energie EU pokryté obnovitelnými zdroji na 20 %;
- Snížení emisí skleníkových plynů o 20 % (od roku 1990);
- Zvýšení energetické účinnosti s cílem snížit spotřebu primární energie v EU o 20 %.
V říjnu 2014 přijala Evropská rada nový závazek snížit do roku 40 evropské emise skleníkových plynů alespoň o 2030 %.
Evropská komise ve svém Balíčku čisté energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 navrhla zakotvit tyto cíle v odvětvové legislativě, kterou v současnosti projednávají Evropský parlament a Rada Unie.
Dosažení těchto cílů vyžaduje větší obezřetnost a vyšší míru zapojení regulačních orgánů, zejména CRE.
„Evropská zelená dohoda“: Příspěvek CRE
Zatímco Evropská komise v prosinci 2019 představila novou Zelenou dohodu pro Evropu, jejímž cílem je uhlíková neutralita do roku 2050, zdravotní krize COVID-19 narušila ekonomickou rovnováhu a okamžité politické priority. V době, kdy se připravují plány na podporu obnovy, však musíme myslet na svět poté, v němž bude energetická transformace prvořadá.
V srdci energetického systému musí tento přechod doprovázet regulátor. Jeho nezávislost mu umožňuje analyzovat výzvy sektoru ve světle průmyslových potíží a ekonomických transformací a být hnací silou pro nové návrhy.
Podle Evropské komise musí Evropa k dosažení uhlíkové neutrality investovat do svého energetického systému 175 až 290 miliard eur ročně. Regulátor musí zajistit, aby tyto obrovské částky byly investovány efektivně, a to ještě více v kontextu masivního zadlužení státu v boji se zdravotní krizí.
Za tímto účelem definovala CRE v rámci své oblasti působnosti 10 témat, v nichž nabízí své odborné znalosti na podporu vynálezu evropského energetického systému zítřka: evropské energetické řízení, konvergence a integrace odvětví plynu a elektřiny, investice do infrastruktura a projekty společného zájmu, mechanismy pro obchodování s plynem, skladování a zelený plyn, role sítí při energetické transformaci, optimální využití elektroenergetických propojení a monitorování trhu.
Integrita trhu
Nařízení (ES) č. 8/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT), zveřejněné 1227. prosince 2011, posílilo dohled nad velkoobchodními trhy s energií.
- Aktualizovala definice manipulace s trhem a obchodování zasvěcených osob na základě finančních předpisů s cílem aplikovat je na odvětví elektřiny a plynu.
- Vyjasnila rovněž ujednání o spolupráci mezi energetickými regulátory, orgány pro hospodářskou soutěž a finančními regulátory za účelem koordinace dohledu nad evropskými velkoobchodními trhy s elektřinou a plynem.
Jako předchůdce v oblasti dozoru nad celým energetickým trhem přispívá CRE k provádění těchto nových ustanovení v koordinaci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).
Některé deriváty elektřiny a zemního plynu jsou klasifikovány jako finanční nástroje, a proto se na ně vztahují evropské finanční předpisy:
- Nařízení a směrnice o zneužívání trhu (MAR/MAD) poskytují rámec pro celé Společenství pro prevenci, odhalování a trestání obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem;
- Cílem nařízení a směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFIR/MiFID) je zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž monitorováním obchodních míst se sídlem v členských státech EU;
- Nařízení o evropské tržní infrastruktuře (EMIR) má za cíl zlepšit řízení rizik na finančních trzích větším využíváním clearingu a větší transparentností na trhu s deriváty ZZÚ.
